ШЫҒЫС ҚАЗАҚСТАНДАҒЫ СИРЕК КЕЗДЕСЕТІН ЭНДЕМ DAPHNE ALTAICA (THYMELAEACEAE) ӨСІМДІГІНІҢ ТАРАЛУЫ МЕН ЦЕНОФЛОРАСЫ

Авторлар

  • Ж.Т. Тергенбаева С. Аманжолов атындағы Шығыс Қазақстан университеті, Қазақстан, Өскемен қ.
  • Л.Н. Қарашолақова І. Жансүгіров атындағы Жетісу университеті, Қазақстан, Талдықорған қ.
  • A.A. Кітапбаева С. Аманжолов атындағы Шығыс Қазақстан университеті, Қазақстан, Өскемен қ.
  • К.Ж. Дакиева С. Аманжолов атындағы Шығыс Қазақстан университеті, Қазақстан, Өскемен қ.
  • A.A. Сумбембаев Алтай ботаникалық бағы, Қазақстан, Риддер қ.

DOI:

https://doi.org/10.26577/eb.2022.v91.i2.06
        71 51

Кілттік сөздер:

Thymelaeaceae, Шығыс Қазақстан, гербарий фонды, инвентаризация, флоралық құрамы

Аннотация

Daphne altaica - Шығыс Қазақстандағы аз зерттелген сирек эндемик түр, бұл ғылыми қызығушылықты тудырады. Бұл зерттеудің негізгі мақсаты – негізгі гербарий қоймаларында сақталған тарихи коллекциялар негізінде нақты мекендеу орындарын құру, сондай-ақ D.altaica үшін сабақтас түрлердің флорасын зерттеу. Жүргізілген талдау нәтижесінде сирек кездесетін түрдің Қазақстан Республикасының бүкіл аумағында сирек таралғанын растады. Тіршілік ету ортасының шоғырлануы мынандай флористикалық аймақтарға келеді 22. Алтай және 23. Тарбағатай. Түрдің таралуы Қалба, Оңтүстік Алтай, Сарымсақты, Нарым, Азутау, Үлбі, Үбі, Тарбағатай, Батыс Тарбағатай және Сауыр жоталарымен шектелген. D.altaica ценофлорасын зерттеу кезінде қауымдастықтардың түрлік құрамының толықтығы анықталды. D.altaica ценофлорасына 127 туыс және 42 тұқымдасқа жататын жоғары сатыдағы өсімдіктердің 175 түрі кіреді. Жетекші 10 тұқымдастың спектрі бойынша D. altaica ценофлорасы бүкіл Шығыс Қазақстанның флорасымен айтарлықтай ұқсас келеді. Алынған нәтижелер D.altaica өсімдігінің тарихи мекендеу орындарын бақылау және іздестіру, далалық экспедициялардың маршрутын құрастыру, табиғи мекендеу орындарында ареалдарды табу, D. altaica қатысатын қауымдастықтарда фитоценоздық байланыстарды орнату үшін қажет.

Библиографиялық сілтемелер

Красная Книга Казахстана. – Изд. 2–е, переработанное и дополненное. Том 2: Растения (колл. авт.). Астана, – 2014. – 452 с.

Kizaibek M. et al. Antiproliferative activity of different extracts from Daphne altaica Pall. on selected cancer cells //Journal of Medicinal Plants Research. – 2011. – Т. 5. – №. 15. – С. 3448-3452.

Kizaibek M. et al. LC-MS-based phytochemical characterization of an antiproliferative Daphne altaica stem bark extract // Planta Medica. – 2015. – Т. 81. – №. 16. – С. PM_114.

Kizaibek M. et al. Chemical Constituents of the Stem Bark of Daphne altaica //Chemistry of Natural Compounds. – 2019. – Т. 55. – №. 6. – С. 1150-1152.

Nugroho A. E. et al. Daphnane diterpenoids from Daphne altaica //Natural product communications. – 2016. – Т. 11. – №. 8. – С. 1934578X1601100809.

Kizaibek M. et al. Effects of an ethyl acetate extract of Daphne altaica stem bark on the cell cycle, apoptosis and expression of PPARγ in Eca 109 human esophageal carcinoma cells //Molecular Medicine Reports. – 2020. – Т. 22. – №. 2. – С. 1400-1408.

IUCN 2020. The IUCN Red List of Threatened Species. Version 2019-3. http://www.iucnredlist.org.

Sovrlić M. M., Manojlović N. T. Plants from the genus Daphne: A review of its traditional uses, phytochemistry, biological and pharmacological activity //Serbian Journal of Experimental and Clinical Research. – 2017. – Т. 18. – №. 1. – С. 69-79.

Bahytjan S. et al. Chemical constituents of ethanol extracts from Daphne altaica pall and their pro-apoptotic role in cancer cell //Tianjin Medical Journal. – 2015. – Т. 43. – №. 2.

Kondratyuk-Stoyan V. G. Daphne altaica Pall. under conditions of culture //Plant Introduction. – 2000. – Т. 5. – С. 38-40.

Moshiashvili G., Tabatadze N., Mshvildadze V. The genus Daphne: A review of its traditional uses, phytochemistry and pharmacology //Fitoterapia. – 2020. – Т. 143. – С. 104540.

Nie Y. W. et al. Phytochemistry and Pharmacological Activities of the Diterpenoids from the Genus Daphne //Molecules. – 2021. – Т. 26. – №. 21. – С. 6598.

TianTian Z. et al. Identification and quantification of chemical constituents in Daphne altaica and their antioxidant and cytotoxic activities //International Journal of Agriculture and Biology. – 2019. – Т. 22. – №. 5. – С. 985-992.

Mchedlidze K. et al. Anatomical structure of the stem and leaf of Daphne glomerata Lam //Journal of Pharmacognosy and Phytochemistry. – 2019. – Т. 8. – №. 4. – С. 3241-3244.

Baitulin I., Myrzagaliyeva А., Samarkhanov T. New localities of endemic and relic species of flora in east Kazakhstan//News of national academy of sciences of the republic of Kazakhstan. Series of biological and medical. – 2018. – Vol. 1. – № 325. – 10-14.

Котухов Ю. А., Данилова А. Н., Ануфриева О. А. Волчеягодник алтайский (Daphne altaica Pall.) – редкий, исчезающий вид флоры Казахстанского Алтая// Ботанические исследования Сибири и Казахстана. – 2018. – №. 24. – С. 56-77.

Olonova M. V. et al. Rare and endangered plant species of the Chinese Altai Mountains //干旱区科学. – 2010. – Т. 2. – №. 3. – С. 222-230.

Thiers B. The world’s herbaria 2016: A summary report based on data from Index Herbariorum. Available at http://sweetgum.nybg.org/science/ih/ [accessed 13 March 2017].

Buswell J.M., Moles A.T., and Hartley S. Is rapid evolution common in introduced plant species? // Journal of Ecology. - 2011. – 99. – P. 214 – 224.

Davis C.C., Willis C.G., Connolly B., Kelly C., and Ellison A. M. Herbarium records are reliable sources of phenological change driven by climate and provide novel insights into species’ phenological cueing mechanisms// American Journal of Botany. – 2015. – 102. – P. 1599 – 1609.

Zangerl A.R., and Berenbaum M.R. Increase in toxicity of an invasive weed aft er reassociation with its coevolved herbivore// Proceedings of the National Academy of Sciences, USA. – 2005. - 102. – P. 15529 – 15532.

Saville A.C., Martin M.D., and Ristaino J.B. Historic late blight outbreaks caused by a widespread dominant lineage of Phytophthora infestans (Mont.) de Bary. // PLoS One. - 2016. - 11: e0168381.

Hood M.E., Mena-Aln J.I., Gibson A.K., Oxelman B., Giraud T., Yockteng R., Arroyo M.T.K. et al. Distribution of the anther-smut pathogen Microbotryum on species of the Caryophyllaceae // New Phytologist. - 2010. – 187. P. 217 – 229.

Wandeler, Peter, Paquita EA Hoeck, and Lukas F. Keller. Back to the future: museum specimens in population genetics. Trends in Ecology & Evolution. – 2007. – Vol. 22. - № 12. P. 634-642.

Matsuhashi S., Kudoh H., Maki M., Cartolano M., Tsiantis M., Itagaki T., and Sakai S. “Invasion History of Cardamine hirsuta in Japan Inferred from Genetic Analyses of Herbarium Specimens and Current Populations.”// Biological Invasions. - 2016. - 18 (7). – P. 1939–1951. doi:10.1007/s10530-016-1139-9.

Braat L.C., & de Groot R. The ecosystem services agenda: bridging the worlds of natural science and economics, conservation and development, and public and private policy. // Ecosystem Services, - 2012. - 1(1). – P. 4–15. doi:10.1016/j.ecoser.2012.07.011

Ferrier S., Powell G.V.N., Richardson K.S., Manion G., Overton J.M., Allnutt T.F. et al. Mapping more of terrestrial biodiversity for global conservation assessment. // BioScience. – 2004. – 54 (12). – P. 1101–1109.

Pereira H.M., & Cooper H.D. Towards the global monitoring of biodiversity change. // Trends in Ecology & Evolution. – 2006. – 21 (3). – P. 123–9. doi:10.1016/j.tree.2005.10.015

Байтулин И.О., Котухов Ю.А. Флора сосудистых растений Казахстанского Алтая. Алматы, 2011. – 160 с.

Котухов Ю.А., Данилова А.Н., Ануфриева О.А. Современное состояние популяций редких и исчезающих растений Восточного Казахстана. Алматы: 2006. – 177 с.

Серегин А. П. (ред.) Коллекция "Гербарий МГУ" // Депозитарий живых систем "Ноев Ковчег" (направление "Растения"): Электронный ресурс. – М.: МГУ, 2022.

World Checklist of Selected Plant Families. Facilitated by the Royal Botanic Gardens, Kew. Published on the Internet; http://wcsp.science.kew.org/ Retrieved.

Flora of Kazakhstan. –Alma-Ata: AN KazSSR,1958. – vol. 2 – 290.

Oostermeijer J. G. B. Threats to rare plant persistence. In Population viability in plants. Springer Berlin Heidelberg. – 2003. – P. 17-58.

Harrison S. & Bruna E. Habitat fragmentation and large-scale conservation: What do we know for sure? // Ecography. – 1999. – 22(3). – P. 225-232.

Kéry M., Spillmann J.H., Truong C. & Holderegger R. How biased are estimates of extinction probability in revisitation studies? // Journal of Ecology. – 2006 – 94. – P. 980–986.

Matthies D., Bräuer I., Maibom W., & Tscharntke T. Population size and the risk of local extinction: empirical evidence from rare plants. // Oikos. – 2004. – 105 (3). – P. 481-488.

Жүктелулер

Жарияланды

2022-06-29

Как цитировать

Тергенбаева Z. ., Қарашолақова L. ., Кітапбаева A. ., Дакиева K. ., & Сумбембаев A. . (2022). ШЫҒЫС ҚАЗАҚСТАНДАҒЫ СИРЕК КЕЗДЕСЕТІН ЭНДЕМ DAPHNE ALTAICA (THYMELAEACEAE) ӨСІМДІГІНІҢ ТАРАЛУЫ МЕН ЦЕНОФЛОРАСЫ. ҚазҰУ Хабаршысы. Биология сериясы, 91(2), 58–69. https://doi.org/10.26577/eb.2022.v91.i2.06