БАЛҚАШ БАССЕЙНІНІҢ СУ ҚОЙМАЛАРЫНДАҒЫ АМУР ШАБАҒЫНЫҢ PSEUDORASBORA PARVA (Temminck et Schlgl, 1846) МОРФОЛОГИЯЛЫҚ ӨЗГЕРГІШТІГІ

Авторлар

  • Г.Б. Кегенова әл-Фараби атындағы Қазақ Ұлттық университеті,Қазақстан, Алматы
  • Ә.Қ. Мусагали әл-Фараби атындағы Қазақ Ұлттық университеті,Қазақстан, Алматы
  • С.Е. Шарахметов әл-Фараби атындағы Қазақ Ұлттық университеті,Қазақстан, Алматы

DOI:

https://doi.org/10.26577/eb.2022.v90.i1.12
        67 74

Кілттік сөздер:

Амур шабағы, акклиматизация, инвазия, бөтен түрлер, Балкаш бассейні, кіші суқоймалар, Іле өзені.

Аннотация

Амур шабағы Pseudorasbora parva Temminck et Schlegel, 1846, Еуроазиялық континенттегі ең көп таралған балықтардың бірі болды [1]. Түрлердің табиғи таралу аймағы-Жапония, Тайвань, Хайнан, Қытай және Кореяның ішкі су қоймалары. Қазіргі уақытта Амур чебачкасы ҚХР су қоймаларынан шөпті балықтардың енгізілуі нәтижесінде Еуразия су қоймаларында кеңінен таралды.

Бірқатар авторлардың деректері бойынша Қазақстанның су қоймаларында Амур чебачкасы 1958 жылы пайда болды, сол кезде Сунгари өзенінен (ҚХР, Амур өзенінің бассейні) ақ амур личинкалары мен ақ дөңмаңдай Алматы тоған шаруашылығына әкелінді [2-4]. Тоғандардан бұл түр Іле өзенінің жүйесінде таралды, содан кейін 1960 жылдары ол Балқаш бассейнінің су жүйесінде кеңінен қоныстанып, өзінің тіршілік ету ортасын кеңейтті. Г. м. Дукравцтың айтуынша, Амур шабақтары тұқы мен Амурдың отырғызу материалы әкелінген барлық бассейндерде болуы мүмкін.

А.ф. Карпевичтің анықтамасы бойынша Балқаш бассейні-бұл абиотикалық жағдайда өмір сүре алатын кез-келген биологиялық түрлермен оңай толтырылатын алып биологиялық вакуум. Кең көлемді акклиматизация жұмыстарынан кейін Балқаш бассейнінің байырғы ихтиофаунасы бассейнде жаңа биоценоздардың пайда болуына байланысты әртүрлі әсерлерге ұшырады. Бүгінгі таңда Балқаш бассейнінің ихтиофаунасының түрлерінің әртүрлілігі жергілікті балық түрлерін басып алу және өзін - өзі тарату арқылы ығыстырған акклиматизация түрлерінің көптігімен сипатталады.

Библиографиялық сілтемелер

Abell R., Harrison I.J. A boost for freshwater conservation// Science • 2 Oct 2020 • Vol 370, Issue 6512 • pp. 38-39 • DOI: 10.1126/science.abe3887.

Aminova N.A. Materials for the study of weed fish Frunze fish farm// Biological bases of fisheries of reservoirs of Central Asia and Kazakhstan: Tez. dokl.19 conf. Ashgabat: Ylym, 1986. pp.171-172.

Baimbetov A.A. Pseudorasbora parva (Schlegel) Amur chebachok // Fish of Kazakhstan. Ed. Gvozdev E.V., Mitrofanov

V.P. Alma-Ata: Gylym, 1992. Vol.5. pp.159-169.

Batraeva M.N. On the reproductive ability of the Amur chebachka in the conditions of pond farms of the foothill zone of Kazakhstan// Fish resources of reservoirs of Kazakhstan and their use. Alma – Ata: Kainar, 1975 p.67-69.

Dukravets G.M., Mitrofanov V.P. The history of fish acclimatization in Kazakhstan // In the book: Fish of Kazakhstan. Alma-Ata: Gylym. 1992. Vol. 5. pp. 6-44.

Froese, R. Pauly D. Editors. 2021. FishBase. World Wide Web electronic publication. www.fishbase.org, version (08/2021).

Gatz A. J. Jr. Community organization in fishes as indicated by morphological features// Ecology. – 1979. – V.60. – P.711–

Gatz A. J. Jr. Phenetic packing and community structure: a methodological comment // American Naturalist – 1980. –

V.116. – P.147–149.

Glukhovtsev I.V., Dukravets G.M., Karpov V.E., Mitrofanov V.P. On the study of non-commercial fish acclimatized in the Balkhash-Ili basin // Izv. AN KazSSR. Ser.biol. 1987. № 3. pp.8-15.Baimbetov A.A. Pseudorasbora parva (Schlegel) Amur chebachok // Fish of Kazakhstan. Ed. Gvozdev E.V., Mitrofanov V.P. Alma-Ata: Gylym, 1992. Vol.5. pp.159-169.

Hammer Ø. et al. PAST: Paleontological statistics software package for education and data analysis //Palaeontologia electronica. – 2001. – Т. 4. – №. 1. – С. 9.

Harmon J.P. Moran N.A.. Ives A.R. Species response to environmental change: impacts of food web interactions and evolution// Science – 2009. – Vol.323. – P.1347-1350. DOI DOI: 10.1126/science.1167396.

Harrison I., Abell R., Darwall W., Thieme M.L., Tickner D., Timboe I. The freshwater biodiversity crisis// Science – 21 Dec 2018 • Vol 362, Issue 6421 • p. 1369 • DOI: 10.1126/science.aav9242.

Hulme Ph.E., Pyšek P., Netwing W., Villà M. Will threat of biological invasions unite the European Union?// Science –3 April 2009. – Vol.324. – P.40-41. DOI DOI:10.1126/science.1171111.

Karabanov D.P., Kodukhova Yu.V., Pashkov A.N., Reshetnikov A.N., Makhrov A.A. "Journey to the West": representatives of three phylogenetic lines participate in the invasion of the Amur chebachka Pseudorasbora parva (Actinopterygii: Cyprinidae)// Russian Journal of Biological Invasions 2020- No. 4, pp. 81-95.

Karimova S.K. Morphology and biology of the Amur chebachka Pseudorasbora parva in the Bakanas rice-growing system: (Thesis, by A.A. Baimbetov), Alma – Ata, KazGU, 1983, 38 p.

Kottelat M., Freyhof.J. Handbook of European freshwater fishes. Publications Kottelat, Cornol, Switzerland. 2007. – 646 p.

Lakin G.F. Biometrics M.: Higher School, 1990. 352 p.

Langerhans R. B. Predictability of phenotypic differentiation across flow regimes in fishes// Integrative and Comparative Biology. – 2008. –V. 48, №6. – P.750–768. DOI:10.1093/icb/icn092.

Mamilov N.S., Balabieva G.K., Koishibaeva G.S. Journal of Biological Invasions. No.2. 2010. pp.29-36.

Mamilov N.S., Linnik A.S., Ibragimova N.A., Mamilov A.S., Khabibulin F.H. Dynamics of the fish population of small rivers of the Ili river basin // Ecosystems of small rivers: biodiversity, ecology, protection. Abstracts of the 2nd All-Russian Conference. Borok, November 16-19, 2004. Borok: I.D. Papanin Institute of Biology of Inland Waters. 2004. pp. 57-58.

Mc Donald J.H. Handbook of biological statistics. Second edition. – Sparky house publishing: Baltimore, Maryland, 2009.

– 313 p.

Nikolsky G.V. Fishes of the Amur basin. Moscow: USSR Academy of Sciences, 1956.552 p.

Panov, V. 2006. Pseudorasbora parva. Delivering Alien Invasive Species Inventories for Europe (DAISIE). http://www. europe-aliens.org/pdf/ Pseudorasbora_parva.pdf. (June 2012).

Pinder C., Gozlan R.E., Britton J.R. Dispersal of the invasive topmouth gudgeon, Pseudorasbora parva in the UK: a vector for an emergent infectious disease// Fisheries Management and Ecology, 2005, 12, 411–414.

Pravdin. I.F. Guide to the study of fish. M,; Food industry, 1966. – pp. 376-379.

Su G., Logez M., Xu J., Tao S., Villéger S., Brosse S. Human impacts on global freshwater fish biodiversity// Science • 19 Feb 2021 • Vol 371, Issue 6531 • pp. 835-838 • DOI: 10.1126/science.abd3369.

The most dangerous invasive species of Russia (TOP 100) / Ed. Yu.Yu. Dgebuadze, V.G. Petrosyan, L.A. Khlyap. M.: Association of Scientific Publications of the CMC, 2018. 688 p.

Urazbayev Zh., Abdisattarova S. On the morphological characteristics of the Amur chebachka (Pseudorasbora parva (Schlegel)) in the reservoirs of the lower reaches of the Amu Darya // Biol.fundamentals of fishn.x-va Sr. Asia and Kazakhstan. Ashgabat: Ylym, 1986. pp.316-317.

Willis S. C., Winemiller K. O., Lopez-Fernandez H. Habitat structural complexity and morphological diversity of fish assemblages in a Neotropical floodplain river // Oecologia – 2005. – V.142. – P.284–295.

Жүктелулер

Жарияланды

2022-04-01

Как цитировать

Кегенова, Г., Мусагали A., & Шарахметов, С. (2022). БАЛҚАШ БАССЕЙНІНІҢ СУ ҚОЙМАЛАРЫНДАҒЫ АМУР ШАБАҒЫНЫҢ PSEUDORASBORA PARVA (Temminck et Schlgl, 1846) МОРФОЛОГИЯЛЫҚ ӨЗГЕРГІШТІГІ. ҚазҰУ Хабаршысы. Биология сериясы, 90(1), 138–147. https://doi.org/10.26577/eb.2022.v90.i1.12

Статті цього автора (авторів), які найбільше читають